NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON

Vydáno: 3.4.2007 (3862 přečtení) | Téma: Stavební úřad

Stavební úřad chce seznámit širokou veřejnost ve zjednodušené formě se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), jehož platnost vstoupila dnem 1. 1. 2007. Dá se říci, že svou složitostí a nepřehledností se vyrovnal novému správnímu řádu, ve kterém se i právníci těžko orientují a se kterým je nový stavební zákon téměř ve všech řízeních provázaný. Jako důkaz uvádím to, že nový stavební zákon se rozšířil z původních 145 paragrafových znění na 198, ze čtyřech prováděcích vyhlášek na počet 10 kusů a bylo pozměněno celkem 51 zákonů souvisejících s přijetím nového stavebního zákona.

Největší změny byly provedeny v územním rozhodování o umisťování staveb nebo využití území. Územní řízení je veřejné, to znamená, že ústního jednání se může účastnit široká veřejnost. Problém je ten, že zahájení územního řízení se písemně oznamuje jen žadateli, obci, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn a dotčeným orgánům veřejné správy. Všem ostatním účastníkům se řízení oznamuje veřejnou vyhláškou se současným uveřejněním na internetu. Žadatel musí zajistit, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, a to do doby veřejného ústního jednání. Součástí informace je i grafické vyjádření záměru. Pokud žadatel uvedenou povinnost nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní jednání.

Novým nástrojem územního rozhodování je „Zjednodušené územní řízení“, které je již vázáno na splnění předepsaných podmínek. Nekoná se veřejné ústní jednání, ale záměr musí být v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území, záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, žádost má všechny náležitosti a je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasy účastníků přímo dotčených záměrem. Závazná stanoviska dotčených orgánů a souhlasy účastníků řízení musí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením. Je-li vše splněno, vydá stavební úřad návrh výroku rozhodnutí, který žadatel vyvěsí na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na němž se má záměr uskutečnit, po celou dobu zveřejnění návrhu výroku veřejnou vyhláškou a na internetu. Dotčené orgány a účastníci mohou ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění návrhu podat námitky nebo výhrady. Bude-li podána námitka nebo výhrada, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení nového veřejného územního řízení, ne již ale zjednodušeného.

Dalším novým nástrojem územního rozhodování je „Územní souhlas“, u kterého jsou rozšířeny podmínky pro jeho vydání. Záměr musí být v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území, poměry v území se podstatně nemění, záměr nevyžaduje nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu a záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je vyjádřen nesouhlas. Souhlasy účastníků přímo dotčených záměrem musí být vyznačené v situačním výkresu, který je připojen k žádosti. Je-li záměr v souladu s uvedenými požadavky, vydá stavební úřad územní souhlas se záměrem, a to do 30 dnů ode dne jeho oznámení. Žadatel musí zajistit, aby informace o jeho záměru bezodkladně poté, co jej oznámil, byla vyvěšena na veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, po dobu nejméně 30 dnů. Nebude-li splněn některý stanovený požadavek, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení nového veřejného územního řízení. Územní souhlas platí 12 měsíců ode dne jeho vydání a územní souhlas postačí zejména:

• u staveb, jejich změn a zařízení, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení,
• u ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,
• staveb pro reklamu,
• úprav terénu, násypů a výkopů do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými komunikacemi a veřejnými prostranstvími,
• skladových, výstavních a manipulačních ploch do 200 m2,
• změn druhu pozemku o výměře do 300 m2,
• změn staveb.

Povolování staveb doznalo v novém stavebním zákoně podstatných změn. Stavby byly rozděleny do čtyř skupin.

První skupinou jsou stavby, které nevyžadují stavební povolení nebo ohlášení, ale ani územní rozhodnutí nebo územní souhlas, dají se provádět a umisťovat v území bez žádného povolovacího řízení, a to jsou:

• stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
• informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2 umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,
• povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody ne zemědělské nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
• sirény, včetně podpěrných konstrukcí do celkové výšky 1,5 m,
• signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřičské účely,
• bleskosvody a zařízení, která tvoří jejich součást,
• opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejnými komunikacemi a veřejnými prostranstvími,
• propustky na účelových komunikacích,
• přenosné stavby, zařízení konstrukce, jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce,
• cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
• sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitost.

Pokud tyto uvedené stavby vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zajistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury (např. telekomunikační kabel, el. kabel, vodovod, kanalizace apod.) a zajistit jejich ochranu.

Tím je stanoveno, že všechny ostatní stavby výše neuvedené vyžadují pro uskutečnění stavby povolovací schválení (územní řízení, územní souhlas, ohlášení, stavební povolení aj.) stavebního úřadu.

Druhá skupina staveb nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení, ale podmínkou před zahájením stavby je vydání územního souhlasu. Takže na stavby dříve označené jako drobné (stavby do 16 m2, podzemní stavby do 16 m2 a hloubky 3 m (např. žumpy), oplocení, připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní apod.) bylo potřeba jen jednoduché ohlášení, musí stavebník zažádat o územní souhlas, což nebude v některých případech jednoduché, zejména u sousedských sporů. Výčet těchto staveb je velký a uvedu jen ty nejzajímavější:

• stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do výšky 5 m, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin nebo plynů,
• stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek,
• stavby pro plnění funkce lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení.
• stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše 16 m2 a do výšky 5 m,
• zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5– topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody,
• přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m,
• stožáry na vlajky nad 83,
• zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 33 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, mimo vodní dílo,
• bazény do 40 m3, mimo vodní dílo,
• ploty do výšky 1,8 m, které nehraničí s veřejnými komunikacemi a veřejnými prostranstvími,
• oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky.

I u těchto staveb je podle nového stavebního zákona stavebník povinen dbát na řádnou přípravu a provádění staveb, terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení nebo ohlášení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.

Třetí skupina staveb vyžaduje ohlášení a územní souhlas. Tyto stavby jsou uvedeny jako stavby jednoduché, zejména to jsou stavby, které jsou uvedeny výše, ale svými parametry převyšují uvedené podmínky. Jedinou výjimku tvoří stavby, které nevyžadují předchozí územní rozhodnutí nebo územní souhlas, a to jsou:

• stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
• podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem,
• stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,
• stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m.

K provedení těchto jednoduchých staveb, jejichž návrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územní plánovací informací (uvedena na konci článku), kterém jsou umisťovány v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, poměry v území se jimi podstatně nemění a které nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu, postačí ohlášení bez územního rozhodnutí nebo souhlasu. Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich. Ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni. Pro tyto stavby musí být projektová dokumentace vypracována autorizovaným projektantem. Při provádění stavby pro bydlení svépomocí musí být ustanoven stavbyvedoucí, u ostatních staveb postačí odborný dozor.

Ohlášenou stavbu lze provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Nebude-li stavebníkovi doručen souhlas do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz provedení stavby, platí, že stavební úřad souhlas udělil mlčky. Souhlas platí po dobu 12 měsíců, nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášenou stavbou započato. Ohlášenou stavbu nelze při nesplnění stanovených podmínek převést do režimu stavebního povolení. Stavební úřad musí ohlášenou stavbu do 30 dnů rozhodnutím zakázat a stavebník pak musí podat novou žádost o stavební povolení. Další povinností stavebníka je, že musí stavebnímu úřadu oznámit předem termím zahájení stavby, stavebního podnikatele, stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat odborný dozor a změny o těchto skutečnostech oznámit neprodleně stavebnímu úřadu.

Čtvrtá skupina staveb vyžaduje stavební povolení (u staveb nelze uplatnit ohlášení), které se oproti původnímu stavebnímu zákonu nemění. Jedinou změnou je, že se stanoví lhůty kontrolních prohlídek během výstavby, které provádí stavební úřad.

Nové je, že do stavebního povolení může vstoupit autorizovaný inspektor, který může za stavební úřad provést „Zkrácené stavební řízení“. Stavebník může za předem dohodnutou úhradu uzavřít s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést. Jsou-li opatřena souhlasná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Stavebník může tuto stavbu stavebnímu úřadu pouze oznámit, připojí k ní projektovou dokumentaci s certifikátem vydaným autorizovaným inspektorem, ve kterém stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady vyžadované pro stavební povolení, že navrhovaná stavba může být provedena. V případě, že byly vzneseny námitky účastníků řízení nebo nesplněny podmínky dotčených orgánů, které autorizovaný inspektor nedokázal vyspořádat a odstranit rozpory, předá celý spis stavebnímu úřadu, který zajistí vyspořádání námitek anebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení a následně se provede nové stavební řízení.

Novým stavebním zákonem bylo zrušeno kolaudační řízení. Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. V každém případě stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními předpisy /revize komínů, revize el. zařízení, hromosvodů, revize plynového zařízení a jiné/. Pokud je stavba předmětem evidence katastru nemovitostí, doloží stavebník též vyhotovení geometrického plánu na tuto stavbu, jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci /geodetické zaměření/ skutečného provedení stavby vždy.

Záměr započít s užíváním stavby provedenou na ohlášení je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu nejméně 30 dnů předem. S užíváním stavby může být započato, pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím užívání stavby nezakáže Zakázat užívání může jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky ochrany života a zdraví osob nebo zvířat, nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, stavba je provedena v rozporu s projektovou dokumentací pro ohlášení nebo stavby užívané bez předchozího oznámení. Po odstranění nedostatků uvedených v rozhodnutí, pro které bylo užívání zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat. Stavba provedená na stavební povolení může být užívána na základě kolaudačního souhlasu, který vydává na žádost stavebníka stavební úřad. Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními předpisy. Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky dotčených orgánů, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Jsou-li na stavbě zjištěny závady nebo rozpory, stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím užívání stavby zakáže. Stavebník pak oznámí odstranění nedostatků stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka. Stavebník může také doložit žádost o kolaudační souhlas též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.

Závěrem ještě jedno důležité upozornění, ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto nového stavebního zákona, lze učinit pouze na formulářích, které určuje prováděcí právní přepis, a to i v elektronické podobě podepsané podle zvláštních právních předpisů (elektronický podpis). Nelze již jak doposud písemným sdělením dopisem nebo na jiném tiskopise. Předepsané formuláře jsou dostupné na internetové stránce Ministerstva místního rozvoje, budou také uveřejněny na internetové stránce obce Výprachtice nebo přímo na stavebním úřadu.

Pro složitost jednotlivých povolovacích řízení, zejména pro zákonem nově stanovených mnohých různorodých podmínkách, není pracovník stavebního úřadu schopen ihned říci, přijde-li stavebník se záměrem o provedení stavby, kterým řízením stavba projde /podle správního řádu má správní orgán vyřizovat věci bez zbytečných průtahů, a tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a podle stavebního zákona využívat zjednodušující postupy a postupovat tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány/, které doklady, podklady, souhlasy, závazná stanoviska i rozsah projektové dokumentace bude muset stavebník předložit. Za tímto účelem je stavebním zákonem ustanoveno opatření „Územně plánovací informace“. Územně plánovací informace je sdělení stavebního úřadu jako předběžná informace o způsobu provedení záměru v území, a to buď ohledně stavby nebo změny využití území. Žadatel na předepsaném formuláři o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a konkrétně údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v území. Na základě těchto informací sdělí stavební úřad zda předmětný záměr lze provést, jakým řízením projde, které doklady, podklady, souhlasy, závazná stanoviska i rozsah projektové dokumentace bude muset stavebník předložit a stanoví další podmínky pro provedení záměru v území. Toto je důležité, zejména pro stavby rodinných domků a rekreačních chat do 150 m2 a jiných výše uvedených staveb, kdy při splnění stanovených podmínek v územně plánovací informaci se provedou jen na ohlášení bez územního rozhodnutí nebo souhlasu. Jak jednoduché. Uvedu na příkladu při stavbě malého rodinného domku 100 m2, vedle garáž s dílnou do 25 m2, el. přípojka do 50 m, vodovodní přípojka do 80 m, domovní čistírna odpadních vod (ČOV) s kanalizací. Takže pro provedení je třeba:

• na rodinný domek územně plánovací informaci + ohlášení,
• na garáž s dílnou územní souhlas,
• na el. přípojku územní souhlas,
• na vodovodní přípojku územní souhlas + ohlášení,
• na ČOV s kanalizací územní rozhodnutí pro umístění stavby /správní poplatek 1 000,– Kč/ + stavební povolení od vodoprávního úřadu.

Stavební úřad může sice některá řízení spojit, ale těch vyplněných předepsaných formulářů, na každou stavbu zvlášť /čím je jednodušší stavba, tím je předepsaný formulář na vyplnění složitější/, a to se ještě předem neví, zda dotčený orgán nestanoví v závazném stanovisku podmínky nebo soused nebude mít námitky, pak se územní souhlas přesouvá do režimu územního řízení a ohlášení stavby do režimu stavebního povolení. Dříve podle původního stavebního zákona se všechny tyto stavby uvedly na jednu žádost a provedlo se sloučené územní řízení se stavebním a vydalo jedno stavební povolení se současným vyřízením námitek účastníků řízení.

Pro toho, který má zájem o možnosti podrobnějšího seznámení platných předpisů od 1. 1. 2007 ohledně výstavby, uvádím jejich přehled.

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Vyhláška č. 502/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu

Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.

Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

Vyhláška č. 520/2005 Sb., o výši paušální částky nákladů řízení.

Na závěr sděluji novou informaci, kterou nám poskytli pracovníci ministerstva na školení v Benešově, že se již připravuje novela nového stavebního zákona. Musíme doufat, že konečně dojde touto novelou ke zjednodušení řízení při povolování a umisťování staveb. Zatím uváděním nového stavebního zákona do praxe je tomu naopak.