EXISTENCE VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÉHO OPEVNĚNÍ V POLOZE "NA ZÁMKU" PROKÁZÁNA

Vydáno: 8.2.2010 (3373 přečtení) | Téma: Významné stavby

Dějiny Lanškrounska sahají dle písemných zpráv hluboko do středověku, památek z těchto dob se ale zachovalo jenom poskrovnu.

Jedním z míst hypoteticky spojovaných se středověkými dějinami regionu je i poloha „Na Zámku“ v k. ú. Výprachtice, ovšem jednoznačné důkazy dosud chyběly. Člověka obeznámeného se opevněními vrcholného středověku nenechávala lidskou rukou upravená plošina v hrotu výrazné ostrožny od předpolí oddělená příkopem vypínající se nad Moravskou Sázavou na pochybách, jednoznačné důkazy v podobě archeologických nálezů však chyběly. Spolehlivé písemné prameny, které by se k místu vázaly, neznáme.

Při povrchovém průzkumu lokality v říjnu roku 2009 autor tohoto článku nalezl drobný, ale přesto do vrcholného středověku jednoznačně datovatelný zlomek keramiky. Proto bylo přistoupeno k důkladnějšímu průzkumu, tentokráte za využití moderní techniky – detektorů kovů. Hodiny strávené v listopadu na lokalitě nakonec přinesly výsledek. Vedle velkého množství novodobého odpadu se podařilo objevit i tři železné hroty šípů a nevelkou kolekci vrcholně středověké keramiky. Mimořádně důležitým poznatkem je skutečnost, že se tyto movité nálezy váží k požárové vrstvě s uhlíky a množstvím mazanice (hliněné omazávky dřevěné konstrukce stěn vypálenou požárem) jednoznačně dokládající osídlení místa ve vrcholném středověku (nálezy jsou uložené v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě). Výsledky průzkumu můžeme shrnout do následujících bodů: a) poloha „Na Zámku“ je skutečně vrcholně středověkou opevněnou lokalitou; b) nečetné zlomky keramiky datují lokalitu rámcově do 14. – 15. stol.; c) opevnění bylo postiženo a pravděpodobně i zaniklo požárem.

Zodpovězené otázky samozřejmě navozují otázky další. Velmi žádoucí a technicky snadno proveditelná by byla drobná sondáž (výzkum o rozsahu několika málo m2), která by přinesla další nálezy (především keramiky) a tím upřesnila datování lokality, případně by prokázala zánik požárem. Z hlediska finančního je větším problémem (náklady cca 15 tis) pořízení geodetického plánu lokality. Nereálným, byť nepochybně přínosným by byl archeologický výzkum většího rozsahu (v několika desítkách m2), který by přinesl poznatky o míře narušení či zničení archeologických situací mladšími zásahy, popř. zjistil půdorysnou podobu a charakter zástavby.

Na závěr chci poděkovat dobrovolným nadšencům, kteří nezištně obětovali volný den na pomoc při průzkumu lokality, majiteli části pozemku p. Davidu Petrovi a především p. starostovi JUDr. Miroslavu Stejskalovi, bez jehož pomoci a informací by realizace akce byla nemožná.