- VYHLEDÁVÁNÍ -

- KONTAKTY -

Obec Výprachtice

Výprachtice 3, 561 34


Telefon: 465 391 132


Úřední hodiny

Pondělí, středa:

7:00–11:30

12:00–17:00


Starosta:

Luděk Skalický, DiS.

- NÁVŠTĚVNOST -
Celkem:603564
Listopad:8028
Dnes:295
Unikátních IP:81496
Online:8

FARA - DŮM ČP. 180

Vydáno: 16.10.2005 (4934 přečtení) | Téma: Významné stavby

Obrázek: Fara - Dům č.p.180Výprachtická fara, co katolická stávala již za vlády Karla IV, roku 1350 jako plebanie biskupství Litomyšlského. Za bouří husitských a později měnila své držitele ve víře. Na začátku válek třicetiletých nacházela se v místech nynější chalupy č. 2. Po smrti kněze Jana Buflera fara osiřela a jen občas kněz Martin Hladký z Ústí n. Orl. koňmo do Výprachtic dojížděl. To patřili jsme k faře Ústecké. Až do roku 1663, kdy připadli jsme pod svrchovanost fary v Jablonné nad Orlicí a výprachtická fara stala se filiálkou fary v Jablonné nad Orlicí a výprachtická fara stala se filiálkou fary jablonské. Roku 1780 stala se lokálií a r. 1853 farou s místním farářem.


Před rokem 1401 byl tu plebán Štěpán, který pak byl v Hnátnici.

Meško Perda z Výprachtic, známý z roku 1402, snad byl zdejším duchovním, ale jisté to není.


V zápise z 8. 4. 1655 je uvedeno m. j. „Fary předešle žádné tu nebývalo, až za pana Boržana byl jim predikant představen a k obydlí chalupa ukaupena, z nichž se posavad ourok odvádí.


Malá chalupa stojící na stráni pod kostelem. označená jako lokální kaplanka dostala roku 1770 při číslování domů číslo popisné 180.


Dle zřizovací listiny z 15. 12. 1799. při zřízení lokálie opravila a upravila obec pro svého duchovního chalupu, ale Jan tak, dost ledabyle. Vrchnost na to poskytla 200 zlatých a bezplatně vápno a cihly. Celá ta budova lokálie z kamene a cihel stavěná byla 9 sáhů a 3 střevíce dlouhá, 5 sáhů široká, 2 sáhy, 2 střevíce a 2 palce vysoká. Měla uprostřed předsíň, vpravo světnice pro služebnictvo, 1 kuchyň a spíž – obě klenuté a 1 chlév s dřevěným stropem, dále 2 obytné světnice s podlahou a vyzděné schodiště na půdu s dřevěnými schody. Před hlavním vchodem bylo schodiště se zídkou z kamene, bez zašalování a s dřevěnou střechou. Celá budova měla mansardovou střechu šindelem krytou.


Vedle této stavby – směrem do stráně – stála kolna s malým chlévkem (délka 5.5.0 – šíře 1.4.0 – výška 1.2.0 sáhů). Na obě strany přiléhala terasová zídka a dřevěná dvířka z malého dvorku. Stodola ze dřeva postavena byla dosti vzdáleně od lokálie za cestou směrem k potoku vedle stodoly, která patřila obci – škole.


Na podzim roku 1846 schátralá stavba z r. 1780 byla opravována.

Chlév byl přemístěn k vedlejší kolně.


7. prosince 1753 byla zdejší lokálie povýšena na faru.

Roku 1854 provedena důkladná přestavba farní budovy. Stará prolamovaná mausardová střecha shozena, na přízemí postaveno I. poschodí s valbovou střechou, pokrytou šindelem. Zařídil se byt pro faráře i kaplana. R 188 pokryta střecha šindelem.


Roku 1886 opravovalo se farské hospodářské stavení. Staré poškozené se zbouralo, zdi se opravovaly, kamenných zdí se přidalo. Stavba se prodloužila směrem na sever. Postavil se šupna pro obecní bryčku, když jde kněz zaopatřovat nemocné, pak chlév pro 2 krávy a lůžko pro děvečku. Chlév se zaklenul, síň se zaklenula, dvéře se opravily, daly se nová kamna, dvorek se vydláždil.


Roku 1900 byla farní budova pokryta břidlicí, protože starý šindel z r. 1880 byl prohnilý a děravý.

Roku 1927 byla břidlice sundána a střecha fary pokryta eternitem. Nákladem obce.


Spolky Sdružení katolické mládeže a Jednota Československého Orla používaly v létech 1919 – 1939 a pak

1945 – 1948 jižní přízemní místnost pro spolkovou činnost. Konaly se zde členské i výborové schůze pořady, zkoušky na divadla, nacvičovány písně. Byla zde zřízena knihovna, obecenstvu půjčovaly se knihy


Za války, kdy veřejná činnost spolková, byla od Němců znemožněna, ubytovali sem na faru uprchlíka, běžence, Němce z Berlína Robina Plamana s rodinou r. 1945.

Po roku 1948 – v létech padesátých – z doporučení vedoucích obce – nastěhoval se do místnosti, pro účel bydlení přehrazené, zdejší vedoucí pošty Jan Bukovský s rodinou.


Dle pozemkového archu číslo 763 patřilo roku 1945 k faře Výprachtické 38.47 arů role a 52.23 arů louky. Celkem 90 arů a 70 metrů 2. Čistý katastrální výnos byl stanoven na 10 zl. 42 krejc. Je to louka před farou a pole za farou – před kostelem. Mimo toho dle pozem. archu č. 178 jako „Farní obroči“ je za kostelem 264.54 arů role s čistým katastr. výnosem 32 zl. 44 krejcarů. Tuto půdu obdělávají a oklizejí jiní lidé, než ti z fary. Blízcí sousedé.

Zdroj: Kronika III.


Související články: