- VYHLEDÁVÁNÍ -

- KONTAKTY -

Obec Výprachtice

Výprachtice 3, 561 34


Telefon: 465 391 132


Úřední hodiny

Pondělí, středa:

7:00–11:30

12:00–17:00


Starosta:

Luděk Skalický, DiS.

- NÁVŠTĚVNOST -
Celkem:603564
Listopad:8028
Dnes:295
Unikátních IP:81496
Online:8

SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO

Vydáno: 15.10.2005 (4771 přečtení) | Téma: Významné stavby

Obrázek: Socha sv. Jana NepomuckéhoJan Nepomucký byl typický světec pobělohorské doby. Mnoho tisíc soch bylo mu postaveno. Českou vesnici bez jeho sochy, zvláště na mostě, nebylo si možno ani představit. Sousední vesnice Nepomuky, roku 1789 založená, nese jeho jméno. Tenkrát byla katolická.

Za 400 roků po jeho smrti (zemřel 20. března 1393), postavena byla nákladem Josefa Reslera, chalupníka z čísla p. 20 ve středu vesnice socha sv Jana Nepomuckého ku jeho cti a chvále. Byla postavena nedaleko rychty č. p. 1 u cesty. Protější chalupu číslo p. 216 vystavěl František Černý o rok později.

V den svátku Jana Nepomuckého, 16, května 1793 byla jeho socha ve Výprachticích od lanškrounského biskupského okresního vikáře Adalberta Appla, za spoluúčasti P. Jana faráře z Jabloné nad Orlicí po patřičném kázání zdejšího lokalist P. Antonína Schwaba slavnostně posvěcena.

Udržování sochy sv. Jana Nepomuckého patří obci Výprachtické. Ale listiny o tom nejsou. Snad majitelé čísla p. 216 mají k tomu závazky. Vždyť kazdoročně ku dni sv Jana, na Boží tělo a Nejsv. Trojice, ku příchodu procesí z kostela stavěli u sochy oltář se světly a květinami a okolí pomníku břízkami zdobili.

Roku 1853 byla tato socha nákladem tehdejšího starosty obce Jáchyma Skalickýho a jeho manželky Anny Marie, familiantů z č. p. 4 od Václava Täubra, pozlacovače (Stafirer) z Ústí nad Orlicí krásně ozdobena – oštafírována. Mimo výloh stravování zaplatili za to 50. – zlatých.

Roku 1880, když stavěla se okresní silnice k Lanškrounu, která jde vedle čísla p. 216, přiblížila se k soše tak, že sv Jan N. zůstal stát v silničním příkopu. Tato nesnáz byla odstraněna tím, že pro sochu vykopáno prostranství – kus břeha – vedle silnice a tam byla socha bez poškození přemístěna. Místní farář Václav Brukner vyhotovil o tom zvláštní zápis, který ještě s jinými věcmi v uzavřené lahvi byl vložen do podstavce sochy. Stalo se to dne 26. srpna 1881.

Terezie Burianová z Výprachtic číslo p. 152 – zemřela 3. 2. 1913 – ve své poslední vůli z 28. 7. 1912 zřídila nadaci na ozdobu a pro hudbu u sochy sv. Jana Nep. Složila 200. – K a z úroků 4. – K má dostati ten, kdo sochu ozdobí a 4. – K hudebníci za hudbu u sochy a doprovod zpěvu při procesí k soše.

Před svátkem sv. Jana roku 1889 zřídila se nákladem obce u sochy světce zahrádka s dřevěným, obarveným plotem. Dle ujednání schůze představenstva obce ze 7. dubna 1889.

Při úpravě terénu a rozšiřování silnice byla socha po čas prací odklizena stranou a pak 23. 8. 1973 pomocí strojů JZD přemístěna na vyzděný sokl nového schodiště k budově Místního národního výboru z r. 1881.

Ten zápis, o němž výše psáno, v patrně rozbité lahvi, se neuchoval, nebyl nalezen. Socha sv Jana byla pod dozorem a radou Josefa Sršně z Bystrce odborně a pečlivě renovována – očistěna. Pomocí želízek. Pomalou a opatrnou tu práci konali: Josef Křivohlávek z č. 403, Josef Hejl z č, 172 a Antonín Ptáček z č 53.

Zdroj: Kronika III.


Související články: