KDO U NÁS ROZTÁČÍ LOPATKY TURBÍN?

Vydáno: 4.4.2009 (1812 přečtení) | Téma: Větrné elektrárny

Obrázek: Rakousko 4O větrných elektrárnách (VE) v České republice, jejich výstavbě, vlivu na krajinný ráz, životní prostředí a zdraví občanů, o vlastní ekonomice, provozu a dalších kladných či záporných vlastnostech těchto zařízení byla již napsána řada článků, odborných úvah, rozborů a určitě se ještě mnohé napíše. V tomto svém článku se však nechci hlouběji rozepisovat o výše uvedených tématech, výhodách či nevýhodách tohoto zdroje el. energie, o způsobech investorů při prosazování svých zájmů v jednotlivých obcích a v neposlední řadě o úloze státu. Chci hlavně upozornit na jeden faktor, zdánlivě nepodstatný, všeobecně přehlížený. Tímto opomíjeným fenoménem jsou mezilidské vztahy nejen mezi občany a členy vedení obce, ale i vztahy mezi sousedními vesnicemi v důsledku výstavby VE. Dovolím si tvrdit, že současná výstavba takových zařízení ve svých důsledcích zásadně a nevratně naruší dobré mezilidské vztahy ve většině obcí na desítky let, možná i na celé generace. Pokud by se plně uskutečnily všechny plány investorů, došlo by především k totální a nevratné devastaci české krajiny. Pro snadnější pochopení souvislostí se však musíme vrátit zpět a připomenout si některé skutečnosti, které předcházely současné nekoncepční a velice problematické výstavbě VE.

Vše prakticky začalo schválením zákona č. 180/2005 Sb. ze dne 31. března 2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Obnovitelnými zdroji dle tohoto zákona se rozumí obnovitelné, nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, slunečního záření, geotermální energie, energie vody, půdy, vzduchu, biomasy, skládkového plynu, kalového plynu a bioplynu. Současná legislativa přikazuje provozovateli distribuční soustavy vykoupit takto vyrobenou elektrickou energii za cenu stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Jedná se o energii státem cenově zvýhodněnou!

Ale k věci samotné. Každý z nás určitě osobně zná, nebo poznal, jak těžké je mnohdy udržet dobré, nebo alespoň přijatelné vzájemné vztahy, např. v rodině, v zaměstnání, na veřejnosti. Zvláště na vesnici, kde se občané navzájem velmi dobře znají. Jsou známé případy, kdy různé sousedské problémy vedou snadno k pocitu křivdy, nepřátelství, které se datují i generace zpět. Vrátím se však opět k tématu. Je již všeobecně známo, že počet občanů v jednotlivých obcích, kteří nesouhlasí s výstavbou VE, není zanedbatelný a ne několik jednotlivců, jak se mnohdy snaží tvrdit vedení obcí, nebo propagátoři této výstavby, ale jedná se již o desítky procent občanů. Proto se dost dobře nedovedu představit dobré a vzájemné mezilidské vztahy, dojde-li k jakékoliv újmě občanům v důsledku provozu VE. Rizikových faktorů, které provozem VE vznikají, je samozřejmě celá řada a jsou již dostatečně známé. Zdravotní potíže zaviněné hlukem a infrahlukem, který může způsobovat poruchy spánku a bolesti hlavy, stroboskopický efekt, odlétající námraza v zimních měsících, v určitých případech rušení televizního signálu a signálu mobilních telefonů. Mezi negativní faktory lze zahrnout také snížení ceny nemovitostí a snížení zájmu o rekreaci v dané lokalitě. Především se však jedná o narušení krajinného rázu a životního prostředí se všemi důsledky. Uvedení těchto několika příkladů není strašením občanů nebo šířením nepodložených a neověřených zpráv, jak s takovou oblibou uvádějí především investoři nebo zastupitelé obcí při obhajování svých rozhodnutí ve prospěch výstavby VE. Jsou to rizika, na která upozorňuje i Metodický pokyn, který vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj v říjnu 2007 a který je určen pracovníkům státních orgánů činných ve správních řízení ve věci výstavby VE. Představitelé obcí převážně argumentují tvrzením, že předpokládaný finanční přínos do rozpočtu obce bude případná rizika plně kompenzovat. Opak však může být pravdou. Jistota těchto finančních odměn se může v budoucnu naopak stát velice nejistou záležitostí. O této problematice byla již též napsána řada úvah. Jen připomenu, že v našem právním systému se jedná o poměrně jednoduchou právnickou záležitost, jak se vyhnout plnění těchto smluvních podmínek. Skutečným problémem, spíše „časovanou bombou”, se však může pro obec stát vlastní odstranění stavby po skončení provozu VE, když provozující firma „včas” zanikne. Stavby jsou převážně umístěny na soukromých pozemcích, které má investor v pronájmu, ale souhlas s výstavbou dala obec. To je však téma na samostatný článek.

Na závěr si položme jednoduchou otázku. Proč se výstavba VE v naší republice tak prosazuje, když je již dnes všeobecně známo, že tyto stavby, s ohledem na geografické, klimatické a přírodní podmínky ČR, jsou značně problematické. Množství vyrobené el. energie by i v případě optimálních podmínek činilo pouze několik málo procent naší celkové spotřeby.

Jednu z odpovědí na tuto otázku najdeme i v prohlášení našeho současného ministra pro životní prostředí, které učinil v Poslanecké sněmovně při ústních interpelacích na členy vlády 31. ledna 2008. Zde naprosto otevřeně obhajuje zahraniční výrobce těchto zařízení, ale hlavně jejich expanzi do naší země. Po seznámení s tímto výrokem si musí soudný občan položit otázku, proč se příslušné ministerstvo nazývá Ministerstvem pro životní prostředí. Takový občan spíše nabude dojmu, že se jedná o detašované pracoviště Die fabrik für die Herstelllung von Windkraftwerken, tedy továrny na výrobu větrných elektráren.

Autor: Chládek Ladislav


Související články:


Komentáře:








Kontrolní obrázek

Opište kód z obrázku


Pravidla a možnosti formátování:

  • Nepoužívejte HTML značky, stránky podporují formátování Texy!. Například nový odstavec získáte 2x odřádkováním, citace započněte znakem >, odkaz: "text odkazu":odkaz, **tučně**, *kurzíva* .
  • Adresy začínající na http:// budou automaticky převedeny na odkazy.
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [2].
  • Povinné údaje jsou označeny *.