- VYHLEDÁVÁNÍ -

- KONTAKTY -

Obec Výprachtice

Výprachtice 3, 561 34


Telefon: 465 391 132


Úřední hodiny

Pondělí, středa:

7:00–11:30

12:00–17:00


Starosta:

Luděk Skalický, DiS.

- NÁVŠTĚVNOST -
Celkem:603563
Listopad:8027
Dnes:294
Unikátních IP:81496
Online:7

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY - CHLOUBA NEBO POHROMA?

Vydáno: 18.5.2006 (4013 přečtení) | Téma: Větrné elektrárny

Veřejné diskuse o větrných elektrárnách, které by měly probíhat ve sdělovacích prostředcích za účasti fundovaných odborníků a s využitím potvrzených argumentů a názorných příkladů, probíhají v malých sálech malých obcí, které se dozvěděly, že nějaké neznámé a dokonce cizí firmy uvažují o výstavbě větrných elektráren právě za jejich humny. Náš stát se sice v rámci Evropské unie zavázal, že do roku 2010 bude celých 8% u nás spotřebované elektrické energie pocházet z alternativních zdrojů, ale lidem se nic neříká. Současně se náš stát zavázal, že nejpozději od 1. ledna 2008 bude u nás zavedena ekologická daňová reforma, podle které by měla být prostřednictvím spotřební daně zdaněna elektřina podle zdroje, z něhož pochází. Logicky by se tudíž dalo předpokládat, že především státní sdělovací prostředky o těchto státních závazcích nebudou mlčet, že budou vysvětlovat a názorně ukazovat, co jsou to alternativní zdroje energie, jaké jsou současné možnosti jejich využívání ve světě, jaké jsou jejich výhody i nevýhody. Podobně jako před několika lety dokázala česká masmédia za naše peníze vyplodit zcela absurdní a jednostrannou kampaň na podporu vstupu do Evropské unie, při níž se jen vychvalovaly vymyšlené klady a zásadně se zamlčovala četná negativa, dokazují nyní naše masmédia opět za naše peníze zamlčovat: nejen podrobnosti o státních závazcích a reálném zdražení surovin a energií prostřednictvím ekologické daně, ale i základní informace o alternativních zdrojích energie, o nutnosti a způsobech jejich využívání. Větrné elektrárny, které jsou vedle vodních elektráren a spalování biomasy jedním z hlavních alternativních zdrojů elektrické energie, mají řadu výhod i nevýhod. Samozřejmě někdo řekne, že se mu líbí, jiný bude skálopevně tvrdit, že se mu nelíbí. Pokud ovšem bude každý o větrných elektrárnách vědět alespoň ty základní údaje, pokud je viděl, pohyboval se pod nimi a mluvil s lidmi, co pod nimi žijí a hospodaří, bude to jeho konkrétními zkušenostmi podložený názor. Pokud ovšem o nich nic neví, nikdy je neviděl a jen kdesi o nich něco slyšel bůhví od koho, potom by měl s jasným a rozhodným názorem raději chviličku počkat.

Hlavní výhrady proti větrným elektrárnám jsou následující: hlučnost provozu, stroboskopický efekt, rušení příjmu rádia, televize a mobilních telefonů, narušování krajinného rázu, ohrožování přírody, především ptáků, drahý provoz, nákladná likvidace, dotovaná energie, nedostatečné využití – málo větrů atd. Protože jsem pro řadu připravovaných větrných farem v Nízkém Jeseníku zpracovával biologické hodnocení a podklady pro posudky EIA (posuzování vlivů na životní prostředí), viděl jsem více větrníků v provozu a měl bych o nich něco vědět. Pokusím se proto stručně některé z těchto argumentů upřesnit a nepředpojatě vysvětlit:

Provoz větrných elektráren je skutečně spojen s určitou hlučností, která je u různých typů strojů různá. Kromě svištění vrtule ve větru se jedná i o konstantní hučivý zvuk rotoru. Moderní velké větrníky, které se točí pomalu, vydávají mnohem méně hluku než zastaralé typy. Německý spolkový zdravotní úřad průzkumem pod provozovanými větrníky prokázal, že se v žádném případě nejedná o zdraví škodlivé zvuky nízké nebo naopak vysoké frekvence. Součástí posudku vlivů na životní prostředí, který se pro každou jednotlivou větrnou elektrárnu a tím pádem i pro větrnou farmu s více větrníky před započetím stavby dělá, je podrobná hluková mapa, která přesně ukáže, kolik decibelů bude v kterém místě a podle platných norem nedovolí stavby těch větrníků, které by přísné hlukové normy překračovaly. Důležitá je i skutečnost, že se ve větrných farmách s více větrníky hluk jednotlivých turbin nesčítá, stupnice hluku je totiž logaritmická.

Stroboskopickým efektem je nazýván kmitající stín otáčejících se lopatek. Především při nízko položeném slunci v prostoru stínu za elektrárnou může být tento efekt patrný a pro mnohé nepříjemný. U pomalu rotujících moderních větrníků je tento negativní jev nepatrný, při výběru lokalit pro větrníky je však nutné s tímto efektem počítat.

K rušení rádiových vln rotory větrníků nedochází, příjem rozhlasu, televize nebo mobilních telefonů by mohl být ovlivněn pouze přímým stínem stožáru, podobně jako jiné stavby stejných dimenzí, třeba továrních komínů.

Narušování rázu krajiny je v kulturní krajině, která je po řadu staletí obhospodařována, osídlena, protkána sítěmi komunikací, elektrovodů a mnoha dalších lidských výtvorů, často diskutabilní a může být výrazně ovlivněno subjektivními pocity lidí různých skupin a různého přesvědčení. Jisté je, že i menší větrné elektrárny, natožpak ty velké, nejsou rozhodně nenápadné, že jsou vidět ze vzdálenosti mnoha kilometrů a že charakter krajiny výrazně ovlivní. I na to povinně zpracovávané posudky pamatují, i tento aspekt se podrobně a odborně hodnotí. A neméně důležitý je i převládající názor občanů. Přímé ohrožování přírody větrnými elektrárnami, jejich výstavbou, provozem a případnou likvidací po dožití, je minimální. Není správné zamlčovat, že občas dojde ke střetu letícího ptáka s točící se vrtulí elektrárny. Podrobné studie, které se tímto problémem např. v Anglii zabývaly, dokázaly, že procento usmrcených ptáků je minimální. Důležité je, aby větrné farmy nestály přímo na trasách pravidelných ptačích tahů. Rušení a plašení zvěře je výmysl, dobytek se klidně pod větrnými elektrárnami pase, lesní zvěř si na větrníky rychle zvykne. To potvrzují mnohaleté zkušenosti zemědělců i myslivců z lokalit, kde větrníky a větrné farmy fungují.

Právě vzhledem k přírodě a přírodním hodnotám jsou větrné elektrárny důležitou alternativou: Přírodu u nás na velkých územích výrazně zničily především tepelné elektrárny, a to nejen imisemi oxidů síry, ale i devastací velkých území povrchovou těžbou hnědého uhlí. Právě v Hrubém Jeseníku jsme v osmdesátých letech zažívali rychlý úbytek lesů vlivem imisí především z tepelných elektráren. Krušné hory, Jizerské hory a částečně i Krkonoše byly imisemi postiženy dřív a než se elektrárny odsířily a znečištění zastavilo, byly postiženy více než Jeseníky.

S tepelnými i atomovými elektrárnami nepřímo souvisí i cena elektrické energie vyráběné větrnými elektrárnami: v současnosti je u nás výroba elektřiny větrnými elektrárnami skutečně asi třikrát dražší než výroba tepelnými nebo atomovými elektrárnami. Výkupní cena větrné elektřiny je 2,70 Kč za kWh, z tepelné nebo atomové elektrárny je vykupována za 0,90 Kč. Do skutečné ceny ovšem není započítána cena krajiny zdevastované těžbou uhlí, cena lesů zlikvidovaných imisemi, u jaderných elektráren pak především cena dlouhodobého uskladnění jaderného odpadu a nemožnost likvidace betonového kolosu. Naopak likvidace velké větrné elektrárny, jejíž stavba stála cca 30 milionů, nepřesáhne 1 milion, je snadná a dokonalá a zaplatí se cenou šrotu. Proto jsou nyní větrné elektrárny státem dotovány a podporovány, i když kvůli Temelínu má naše republika momentálně elektřiny nadbytek.

Častým argumentem proti větrným elektrárnám je jejich napojení do rozvodné sítě. Proč by neměly dodávat elektřinu do nejbližší obce, kterou hyzdí a která je trpí? Na tuto otázku je snadná odpověď: teprve propojením do sítě jsou větrné elektrárny, které nemohou vyrábět elektřinu nonstop, ale jen za většího větru, efektivní; kdyby vyráběly jen pro nejbližší okolí, pak by se tam při bezvětří nesvítilo. Protože se letos začalo uvažovat také o větrném parku v blízkosti Světlé Hory a proběhla první veřejná diskuse, považoval jsem za důležité vyjádřit se k větrným elektrárnám jako ekolog: rozhodně nejsou ideální ani krásné, ale z ekologického hlediska představují pro přírodu, krajinu i lidskou společnost nesrovnatelně menší krátkodobé i dlouhodobé negativní efekty než tepelné nebo jaderné elektrárny. Proto se domnívám, že je nutné najít místa, kde je možné jednotlivé větrníky i větrné farmy v naší republice stavět. V sousedním Německu i v Rakousku jich už postavili mnoho.


Autor RNDr. Leo Bureš, firma Bureš-Ekoservis zpracovává různé studie, projekty a expertízy pro ministerstvo životního prostředí, pro krajské, okresní a městské úřady, pro ochranáře a různé firmy v okresech Bruntál, Opava, Šumperk, Vsetín, Jeseník a Ústí nad Orlicí. Současně provádí biotechnické zásahy v přírodě, především v chráněných územích.

Autor: RNDr. Leo Bureš, Podlesí


Související články:


Komentáře:








Kontrolní obrázek

Opište kód z obrázku


Pravidla a možnosti formátování:

  • Nepoužívejte HTML značky, stránky podporují formátování Texy!. Například nový odstavec získáte 2x odřádkováním, citace započněte znakem >, odkaz: "text odkazu":odkaz, **tučně**, *kurzíva* .
  • Adresy začínající na http:// budou automaticky převedeny na odkazy.
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [2].
  • Povinné údaje jsou označeny *.