» Úvodní strana » Projekty v obci » Větrné elektrárny » Větrná elektrárna Výprachtice

- VYHLEDÁVÁNÍ -

- NÁVŠTĚVNOST -

Celkem:	2800974
Duben:	36952
Dnes:	1078
Unikátních IP:	246404
Online:	3

VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA VÝPRACHTICE

Vydáno: 2.4.2010 (11478 přečtení) | Téma: Větrné elektrárny

V minulém čísle Výprachtických novin (číslo 1, leden – únor 2010) byl pod titulkem Větrná elektrárna Výprachtice zveřejněn Závěr zjišťovacího řízení. Myslím, že tato informace vyžaduje určité vysvětlení. Co je to zjišťovací řízení? Znamená to, že se bude větrná elektrárna (dále jen VE) ve Výprachticích už stavět?

Zjišťovací řízení je součástí procesu EIA (v angličtině Environmental Impact Assessment). EIA je označení pro proces (respektive studii), jehož cílem je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí, a vyhodnocení, zda je z tohoto ohledu vhodné ji realizovat, resp. za jakých podmínek je realizace akceptovatelná. Proces nepodléhá správnímu řádu (a nelze se proti němu odvolat) a jeho výstup má pouze doporučující charakter (byť je většinou správními úřady akceptován). Studii EIA musí mít a přiložit ji k žádosti o realizaci všechny velké stavby a všechny podniky s výrazným dopadem na přírodu (továrny, spalovny atd.). EIA byla v českém zákonodárství poprvé zavedena zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí v roce 1992, v současné době ji upravuje zákon č. 100/2001 Sb. EIA je součástí zákonodárství i řady dalších států, mimo jiné USA a všech států Evropské unie. Tolik o tomto termínu říká encyklopedie.

Proces zahajuje oznámení, které je povinna každá firma mající v plánu uskutečnit projekt spadající do některé z kategorií uvedených v příloze zákona doručit příslušnému úřadu, v našem případě Krajskému úřadu Pardubického kraje (dále jen KÚ PaK). Oznámení by mělo splňovat všechny náležitosti stanovené přílohou daného zákona. Pokud je splňuje, zajistí příslušný úřad do sedmi pracovních dnů zveřejnění informací na své úřední desce a na internetu a zašle toto oznámení všem dotčeným úřadům. Pro zveřejňování na internetu se využívá Informační systém EIA na adrese CENIA (www.cenia.cz/eia – pro VE Výprachtice zadat do vyhledávače kód PAK459). Od tohoto okamžiku začíná plynout dvacetidenní lhůta, během které se může kdokoliv k záležitosti vyjádřit. Připomínky, které by byly doručeny úřadu až po uplynutí této lhůty, není úřad povinen brát v potaz. Další krok procesu tvoří zjišťovací řízení. Probíhá na základě oznámení a obdržených vyjádření a má za cíl specifikovat informace, které budou požadovány v dokumentaci k záměru, případně určit zda budou vůbec vlivy na životní prostředí posuzovány. Na základě zjišťovacího řízení je investorem zpracována dokumentace. Úřad má opět povinnost ji po obdržení zveřejnit a doručit příslušným úřadům, tentokrát do deseti pracovních dnů. Lhůta na doručení vyjádření k dokumentaci je stanovena na třicet dní.

Na základě dokumentace se zpracovává posudek. Úřad zajistí zpracovatele posudku, tím je autorizovaná osoba. Na zpracování posudku nesmí pracovat žádná osoba, která se podílela na oznámení nebo na dokumentaci.

Zpracování může trvat maximálně devadesát dní, načež má opět úřad deset dní na zveřejnění, od jehož data běží třicetidenní lhůta na připomínky. K vypracované dokumentaci a posudku se může opět kdokoliv vyjádřit v uvedené třicetidenní lhůtě. Příslušný úřad, v našem případě opět KÚ PaK, nařídí v uvažovaném místě předmětné stavby veřejné projednání. Informace o jeho konání je opět dána veřejnou vyhláškou, stejně jako v případě všech informací, kdy k záměru stavby může podat připomínky a vyjádření široká veřejnost.

Dokumentace, posudek a vyjádření slouží jako podklad pro závěrečné stanovisko, které vydává příslušný úřad a zasílá ho všem zúčastněným stranám. To může obsahovat soubor omezujících podmínek a slouží jako podklad pro všechna následující řízení – územní, stavební. Bez něj nelze v navazujících řízeních vydat rozhodnutí, ale nejedná se o závazné stanovisko, příslušný úřad by pouze měl jeho obsah zohlednit, případně zdůvodnit, proč tak neučinil. Platnost stanoviska je dva roky, ale tato doba může být prodlužována, nedojde-li k výrazným změnám v záměru.

Abychom to shrnuli. V případě VE ve Výprachticích máme za sebou zjišťovací řízení procesu EIA. Z občanů Výprachtic využilo možnosti podat své připomínky pouze občanské sdružení Naše Výprachtice. Podmínky, které byly stanoveny KÚ PaK ve zjišťovacím řízení a které jsou uveřejněny v minulém čísle Výprachtických novin, musí být zahrnuty do dokumentace, která bude podrobena posudku. Občané se budou moci k dokumentaci a posudku vyjádřit a budou o tom informováni veřejnou vyhláškou. Veřejnou vyhláškou by mělo následně být i stanoveno konání veřejného projednání.

Ani po vydání stanoviska (poslední akt v procesu EIA) Krajským úřadem Pardubického kraje není o stavbě VE ve Výprachticích rozhodnuto. Teprve potom nastupují správní řízení, na základě kterých budou vydána rozhodnutí příslušných úřadů – závazné stanovisko odboru životního prostředí, územní rozhodnutí a stavební povolení stavebním úřadem. Do těchto správních aktů však již široká veřejnost nemůže svými připomínkami vstupovat. Tady zastupují zájmy veřejnosti občanská sdružení, která za určitých podmínek mohou v rámci jednotlivých správních řízení podávat své připomínky a námitky a mohou se proti vydaným správním rozhodnutím odvolávat.

OS Naše Výprachtice se snažilo ve svých připomínkách ke zjišťovacímu řízení upozornit na negativní vlivy VE ve Výprachticích, které mohou mít vliv na krajinu, přírodu, obec samotnou a v neposlední řadě na občany. Na následujících řádcích uvádím podstatnou část vyjádření OS, aby čtenáři Výprachtických novin mohli sami posoudit, nakolik naše připomínky byly ve zjišťovacím řízení respektovány. Tady je třeba upozornit na to, že část dokumentace předložená investorem ke zjišťovacímu řízení byla zpracována pro dvě VE.

OS Naše Výprachtice, na základě dostupných dokumentů, podává k výše uvedenému záměru následující připomínky.

Záměr výstavby jedné nebo více větrných elektráren v okolí obce Výprachtice je zcela nepřijatelný. Jedná se o oblast zachovalého krajinného rázu a oblast významných přírodních hodnot, obec vykazuje poměrně zachovalý obraz venkovského osídlení. Hodnotu území dokládají stávající nebo připravovaná ochranná opatření:

rozsáhlý přírodní park Suchý vrch – Buková hora
ptačí oblast Kralický Sněžník (Natura 2000)
významný nadregionální biokoridor
stanovení částí Bukovohorské hornatiny, zasahujících až k Výprachticím, jako oblasti nejzachovalejšího krajinného rázu PaK (viz Ochrana přírody PaK – GIS mapy)
připravovaný rozsáhlý přírodní park Údolí Moravské Sázavy s centrální oblastí Natura 2000.

Záměr není sice situován v chráněných územích, avšak v jejich těsné blízkosti (min. vzdálenost cca 300 m). Umístěním na kótě 646 m n. m. bude svým rozměrem a kinetikou devastovat uvedené krajinné a přírodní hodnoty a popírat účel vydaných zákonných ochranných opatření. Dalším důvodem nepřijatelnosti záměru je situování stavby na úrovni centrální části obce. V případě realizace převezme stavba VE dominantní postavení v obrazu obce a budou potlačeny kulturní a přirozené dominanty – kostel Proměnění Páně, budova školy, drobné sakrální stavby v okolí. Stavba VE se stane výraznou, nepřirozenou technicistní dominantou venkovského osídlení, zřetelně viditelnou ze všech přístupových komunikací do obce.

V okruhu silné a zřetelné viditelnosti bude stavba VE vnímána ze značné části obce. Silnou viditelností bude výrazně ovlivněno sídliště v okolí budovy obecního úřadu a školy, nově budované sídliště a stávající obytné objekty v lokalitě Malá Strana, dále v sídlišti nazývaném „U Mertů“ v horní části obce. Ve jmenovaných lokalitách není vyloučen silný stroboskopický efekt, zejména v pozdních odpoledních hodinách v letních měsících.

Zřetelná až silná viditelnost se bude uplatňovat z výše položených obytných částí obce západně od páteřní komunikace, z obytných lokalit osady Halda a z osady Koburk.

Stavba je situována v oblasti silných námraz, kdy hrozí nebezpečí úrazu odletujícími kusy ledu z lopatek rotoru. Je třeba brát v úvahu, že zahřívání lopatek tento problém bezezbytku neřeší, spíše naopak. Ohřev je nutný k tomu, aby led z lopatek odstředivou silou odpadl a nedocházelo k nežádoucím vibracím nevyvážeností rotoru.

Pokud bude záměr posuzován v dalším stupni EIA, požadujeme následující:

Vliv stavby posuzovat podle Studie potenciálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území Pardubického kraje, zpracovatel Studio B&M, Žďár nad Sázavou (dále jen Studie PaK) – viz čl. 116, odst. j) návrhu Zásad územního rozvoje PaK.
Posuzovat stavbu VE s ohledem na kumulaci staveb větrných elektráren ve východní části PaK:
- stavby již realizované – Anenská Studánka (6), Žipotín (4), Sklené-Pohledy (3), Ostrý Kámen (3), Janov (2)
- stavby v řízení – Kamenná Horka (6), Skuhrov (1), Kozlov (1), Dětřichov (2), Lichkov (5), Mladkov (3)
- stavby navrhované – hřeben českomoravského pomezí na katastru obcí Horní Heřmanice, Cotkytle, Strážná, Albrechtice u Lanškrouna (42) a nelze vyloučit i další lokality (Koclířov, Vendolí, Horní Čermná).
- Převážná část uvedených staveb je, případně bude viditelná zejména z vrcholových partií PP Suchý vrch – Buková hora, ale i z dalších míst dalekého výhledu (např. Lázek). Touto nekoncepční výstavbou dojde k silnému poškození krajinného rázu krajinářsky cenné oblasti PaK, fragmentaci krajiny, kde VE přebírají dominantní postavení nad přirozenými dominantami krajiny a kulturními dominantami obcí (kostelními věžemi). V souvislosti s výše uvedeným jsou na str. 3 a násl. v dokumentu Oznámení záměru podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., příloha 3, uvedeny nesprávné a zavádějící údaje.
Zpracovat analýzu viditelnosti vhodnými prostředky a nástroji GIS v okruhu 25 km (zóny silné, zřetelné, snížené a slabé viditelnosti). Kóta 646 m n. m. je viditelná z blízkého i vzdáleného okolí v okruhu 3600. To vyplývá i z předložené analýzy viditelnosti, která je zpracována v okruhu pouze 10 km a přesto na této hranici je uváděna viditelnost celého rotoru. V příloze č. 13 chybí vyznačení zóny silné viditelnosti, tj. viditelnost celé VE.
Snímky v příloze č. 14 jsou neostré a výběr stanovišť lze označit za účelový. I v okruhu snížené a slabé viditelnosti lze najít místa, odkud je vidět celá VE. Za nezbytné považujeme zhotovit snímky z výše uvedených obytných lokalit obce, se kterými je třeba seznámit občany.
Zpracovat analýzu vlivu stroboskopického efektu, zejména na centrální část obce.
Stavbu VE posuzovat včetně napojení na el. síť jako jednu stavbu.
V dokumentaci uvést mocnost vrstvy a množství kameniva, které bude potřeba ke zpevnění příjezdových komunikací a manipulačních ploch.
Určit místo k uložení odtěžené zeminy z celé stavby tak, aby mohla být zpětně použita pro uvedení pozemků do původního stavu po odstranění dočasné stavby.
Určit příjezdové trasy pro dovoz dílů VE (minimálně v rámci katastru obce) s vyhodnocením zásahů nutných k průjezdnosti (kácení stromů, provizorní rozšíření komunikací, zásahy do soukromých pozemků atd.).

PŘIPOMÍNKY K DOKUMENTU OZNÁMENÍ ZÁMĚRU VČETNĚ PŘÍLOH.

Příloha 7 – Hluková studie

Hluková studie je teoretickým výpočtem. V praxi se tyto výpočty značně liší od skutečnosti vlivem geomorfologie terénu (efekt ozvěny), směru proudění větru, polohou místa, ovlivnění vzhledem ke zdroji (efekt amfiteátru), vlivem počasí. V porovnání s dopravním zvukem se u VE jedná o ovlivňování zvukem dlouhotrvajícím a monotónním.

Příloha 12 – SZU Praha

Dokument není nikým podepsán, ani není uveden zdroj (název publikace, časopisu) a nevztahuje se k posuzované lokalitě. Budeme-li vycházet v publikovaného textu, je možné uvažovat o potenciálním ohrožení obyvatel hlukem a nízkofrekvenčním zvukem s vlivem na životní pohodu občanů, zejména v nočních hodinách. Vzhledem k umístění VE poblíž nejvíce obydleného centra obce (viz výše jmenovaná sídliště), budovy školy a mateřské školy, je realizace záměru z tohoto pohledu nepřijatelná.

Příloha 15 – Biologické hodnocení

Vzhledem k uváděnému množství možného výskytu silně ohrožených a ohrožených druhů ptáků a jejich prokázanému a možnému hnízdění, požadujeme podrobný ornitologický průzkum nejméně po dobu 3 let před vydáním závazného stanoviska příslušného odboru životního prostředí. Zcela nepřijatelný je doporučovaný průzkum za provozu VE. Na základě místního pozorování lze uvést:

hejna husí jsou pozorovatelná v době tahu každým rokem
v uplynulém období bylo v okolí obce lokalizováno 5 hnízd čápa černého, v době hnízdění a shánění potravy krouží nad obcí nebo loví v toku Moravské Sázavy i v zastavěné části obce
v době tahu, zejména jarního, byl často pozorován výskyt čápů bílých na loukách jihozápadně od kóty 646 m n. m., kteří tu až po dobu dvou dnů odpočívají; silný výskyt čápů bílých byl pozorován bezprostředně před povodněmi v roce 1997
letní hnízdiště netopýrů existuje přibližně od roku 1985 v čp. 56, lze předpokládat, že se netopýři s nově narozenými přírůstky stěhují odtud na zimoviště v objektech pohraničního opevnění; druh netopýra nebyl dosud zjištěn i přes žádost majitele objektu.

Ostatní přílohy se nevztahují k posuzované lokalitě a jsou v tomto případě zcela bezpředmětné. Četné údaje v Oznámení záměru jsou zavádějící a je dávno prokázáno, že jsou jen mýty a legendami investorů, např. počet nových pracovních míst (v obci nedojde k žádnému), příliv turistů do obce za zhlédnutím technického pokroku, počet domácností zásobovaných el. energií z VE (nehovoří se o tom, jak jsou zmíněné domácnosti zásobované v době bezvětří). Lze konstatovat, že Oznámení záměru je subjektivním názorem autorů.

OS Naše Výprachtice nesouhlasí s výstavbou VE na katastru obce Výprachtice z důvodu potencionálních a prokazatelně převažujících negativních vlivů na krajinu, přírodu a životní pohodu obyvatel.

Je na každém z vás, občané, jaké stanovisko zaujmete ke stavbě, na kterou se nebudete dívat jenom vy, ale i vaše děti a vnuci. Podaří-li se na katastru obce postavit jedinou VE, budeme se těžko bránit případným snahám postavit nad obcí další větrné mlýny, které pouze přemílají spoustu peněz a lidské charaktery.

Na závěr dovolte pár moudrých vět, takříkajíc k věci:

Základním smyslem procedury vyhodnocování vlivů činností na životní prostředí, obecně známé pod zkratkou EIA, je prevence dalších škod na přírodě a životním prostředí člověka. EIA je velmi účinným nástrojem umožňujícím zabránit realizaci projektů, které by nepřípustně poškodily přírodu, nebo alespoň vybrat z různých alternativ určitého obecně prospěšného projektu alternativu s nejmenšími negativními vlivy na životní prostředí.

Avšak EIA má ještě další, neméně významný smysl: je to procedura podporující rozvoj demokraticky orientované společnosti založené na humanismu, samosprávě a vědomí odpovědnosti vůči člověku i všem jiným živým organismům a přírodě jako celku. Dává všem občanům právo podílet se na rozhodování o činnostech, které se bezprostředně dotýkají jejich osudu i prostředí, v němž budou žít jejich potomci. Umožňuje občanům rozumět problémům v jejich složitosti, brát v úvahu bezprostřední i zprostředkované souvislosti připravovaných projektů a blízké i vzdálenější horizonty jejich důsledků. Zároveň však EIA klade na občana morální závazek podílet se na rozhodování o věcech veřejných, o věcech dotýkajících se celé obce, nebo dokonce celé společnosti. Zbavuje občana výmluvy před sebou samým typu: „já stejně nic nemůžu“, staví jej do role zodpovědného, dospělého člověka, který nese zodpovědnost za svá rozhodnutí i za promeškané příležitosti podílet se na rozhodování o budoucnosti komunity, ve které žije. EIA je tedy také školou samosprávné demokracie.

Josef Vavroušek, bývalý ministr životního prostředí

(Doc. Ing. Josef Vavroušek, CSc., nar. 15. září 1944 Praha, zahynul 18. března 1995 pod lavinou v dolině Parichvost, Západní Tatry, Slovensko – byl významný český ekolog, publicista a politik konce 20. století.)

Autor: Kaňka Jan