STANOVISKO K PROBLEMATICE VÝSTAVBY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY VE VÝPRACHTICÍCH

Vydáno: 4.8.2011 (5417 přečtení) | Téma: Větrné elektrárny

Obrázek: Rakousko 4Vážení spoluobčané, již delší dobu sleduji názory jedné a druhé strany týkající se výstavby větrné elektrárny v blízkosti Výprachtic. Vzhledem k tomu, že v oboru elektro pracuji celý život, dovoluji si Vám předat několik poznámek a postřehů z Vašich diskuzí ohledně zamýšlené větrné elektrárny.

V první části se zaměřím na několik základních informací. Česká republika se v rámci EU zavázala, že do roku 2010 bude vyrábět 8 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tento poměr zatím není splněn a ze strany EU hrozí sankce. Navíc po zkušenostech s bezpečností atomových elektráren zejména z Japonska se jeví využití jádra jako problematické, a proto sousední Německo v dohledné době odstaví většinu atomových elektráren. Z tohoto důvodu bude otázka výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů stále aktuálnější. Obnovitelnými zdroji se v našem případě rozumí voda, vítr, slunce, bioplyn a biomasa.

Elektrárny na biomasu a bioplyn jsou svým stavebním rozsahem a technologiemi značně náročné a jejich výstavba je často vázaná na větší aglomerace, kde se v řadě případů využívá odpadního tepla k vytápění domácností, což v naší oblasti nepřichází v úvahu.

V případě naší obce a okolí je proto možné vyrábět elektrickou energii za použití větru nebo slunce. Otázku slunečních elektráren vzhledem k nesmyslné podpoře státu a devastaci zemědělské půdy a krajinného rázu podhorské vesnice ponechám stranou a zaměřím se na možnost výstavby větrné elektrárny.

Využití větrné energie je známé z dávné minulosti, a to v podobě větrných mlýnů nebo vodních čerpadel. Řada těchto děl již v současnosti neslouží svému účelu a obdivujeme je jako historické a kulturní památky, které dokreslují v dané lokalitě krajinný charakter. Je pravda, že nová větrná elektrárna může subjektivně měnit krajinný ráz. Krajina v ČR i jinde v Evropě se díky lidské činnosti neustále mění tak, že prakticky nelze hovořit o původní krajině. Dokladem toho je v minulosti vybudované vrchní vysokonapěťové vedení, které je necitlivě vedené přes Jiráskův vrch a Hoblouň, anebo řada telekomunikačních stožárů v našem okolí. Na důkaz neustálé změny krajinného rázu si stačí porovnat fotografie Výprachtic a jejich okolí před 50 lety, 25 lety a současnosti.

Při srovnání s okolními státy Evropy je výroba elektrické energie v ČR pomocí větrných elektráren prakticky zanedbatelná oproti Německu, kde výroba el. energie pomocí větrných elektráren činí cca 15 %, v Dánsku a Norsku cca 30 % a ve Španělsku cca 55 %.

Vzhledem k tomu, že je v současnosti výstavba nových fotovoltaických elektráren v ČR zastavena a otázka použití jádra je značně diskutabilní, další požadavky nárůstu spotřeby elektrické energie bude nutno krýt výstavbou nových větrných elektráren. Pro srovnání větrná elektrárna o výkonu cca 2 MW vyrobí ročně průměrně 2900 MWh elektřiny, což pro představu znamená roční spotřebu cca 850 domácností.


A nyní k často diskutovaným otázkám.

  1. Vliv větrné elektrárny na životní prostředí – při vhodném umístění – je skutečně minimální, zejména z hlediska hluku. Hladina hluku při vzdálenosti cca 400 m od větrné elektrárny je okolo 40 dBA. Podle hygienických předpisů v ČR je minimum pro den 50 dBA a pro noc 40dBA. Při vzdálenosti cca 500 m je hluk již neslyšitelný a dosahuje úrovně cca 25 dBA.
  2. Větrná elektrárna je zdroj infrazvuku, který může způsobovat bolesti hlavy, stres nebo poruchy spánku apod. – zvýšenými hladinami infrazvuku není pouze samotná větrná elektrárna, ale v přírodě to může být šumící les, proudění větru anebo hučící voda. Četnými měřeními bylo dokázáno, že infrazvuk a nf hluk ve vzdálenosti cca 600m od větrné elektrárny není prakticky detekován.
  3. Větrná elektrárna způsobuje úhyn ptáků – ano, při přímém střetu s rotorem, což je zanedbatelné procento úhynu ve srovnání se střetem s jedoucím autem, vedením vysokého napětí anebo zemědělskou činností. Dokonce jsou známy případy, že některé druhy ptáků staví hnízda ve skříních generátorů. Z dlouhodobých sledování chování zvěře v blízkosti větrných elektráren bylo zjištěno, že zvěř si na novou elektrárnu poměrně rychle zvykne a nespatřuje v ní zdroj rušení.
  4. Větrná elektrárna ovlivňuje a ruší televizní signál – pokud je elektrárna umístěna mimo spojnici nejbližších TV vysílačů a je vzdálená od vesnice cca 400 m, pak v žádném případě neruší TV signál.
  5. Větrné elektrárny ruší ráz krajiny – jak jsem již uvedl v předchozích odstavcích, je větrná elektrárna skutečně výrazným krajinným prvkem, který subjektivně mění krajinný ráz pro někoho negativně a pro druhého zase pozitivně. Vhodná poloha větrné elektrárny může přispět ke zvýšení turistického zájmu o danou oblast a k jejímu zviditelnění. To je to samé, jako kdybychom tvrdili, že staré větrné mlýny škodí rázu krajiny. Naopak tyto stavby návštěvníci hodnotí jako součást charakteru krajiny. Větrné parky zejména na hranicích Slovenska a Maďarska anebo větrné elektrárny v Německu, Dánsku anebo i na Sardinii, kterou jsem několikrát navštívil, nikoho neuráží a jsou dominantou dané oblasti.
  6. Větrná elektrárna jako zdroj stroboskopického efektu, který je způsoben slunečními paprsky, které jsou periodicky zastiňovány rotujícími listy rotoru. Tento efekt skutečně nastává, výzkumy však bylo zjištěno, že jev působí na jednom místě maximálně několik minut za předpokladu slunečního svitu a nedává předpoklady vzniku psychických poruch. Součástí projektové dokumentace je výpočet maximální doby stroboskopického efektu pomocí výpočetního programu STIN. Nově budované VE jsou vybaveny řídícím počítačem, který pomocí senzorů, za podmínek vzniku stroboskopického jevu danou VE, na příslušnou dobu, řádově minuty, vypne.
  7. Větrná elektrárna může být zdrojem poruchy (black-out) v přenosové síti. Samotná VE black-out nezpůsobí, ale v poslední době masivního nárůstu zejména fotovoltaických elektráren může black-out vzhledem k přebytku elektrické energie v síti nastat. K provozu a instalaci VE dává stanovisko a povolení ČEPS, který má možnost v případě black-outu VE v dané lokalitě na nezbytnou dobu vypnout.

Na základě výše uvedených bodů jsem se pokusil reálně vysvětlit a zodpovědět otázky a nejasnosti, které trápí některé naše občany v souvislosti s předpokládanou výstavbou VE. Je zřejmé, že skalní odpůrce VE výše uvedené připomínky a postřehy pravděpodobně nepřesvědčí a budou argumentovat řadou publikací a výzkumných zpráv, které jsou proti výstavbě VE.

Vzhledem k tomu, že se poptávka po elektrické energii neustále zvyšuje, je zřejmé, že porostou tlaky na výstavbu nových elektráren při použití obnovitelných zdrojů. Při dnešní ekonomické situaci obcí se nedivím, že vedení obce podporuje výstavbu nové větrné elektrárny, neboť její provoz přináší do obecní pokladny roční poplatek ve výši 100.000,–Kč, které lze účelně použít k dalšímu zvelebování obce.

Autor: Ing. Jiří Oliva, Čestný občan Výprachtic


Související články:


Komentáře:

  1. Doporučuji občanům otevřít si na níže uvedené adrese pořad Reportéři (ČT1) ze dne 29.08.2011 a po zhlédnutí se zamyslet. http://www.ceskatelevize.cz/…52801240034/ Začátek nastavit na cca 25. minutu pořadu.

    - Jan Kaňka, 30.8.2011 - 10:16

  2. Pane Kaňko, Vy už se nechte léčit na fóbii z větrných elektráren, můžeme to v klidu ambulatně probrat a zahájit terapie…;-)

    - Psychiatr, 3.9.2011 - 21:27








Kontrolní obrázek

Opište kód z obrázku


Pravidla a možnosti formátování:

  • Nepoužívejte HTML značky, stránky podporují formátování Texy!. Například nový odstavec získáte 2x odřádkováním, citace započněte znakem >, odkaz: "text odkazu":odkaz, **tučně**, *kurzíva* .
  • Adresy začínající na http:// budou automaticky převedeny na odkazy.
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [2].
  • Povinné údaje jsou označeny *.